Důvod, proč se necítíte krásný

Ahoj všichni!
Vlastně nemám ani nijak polemizovací den. Jsem na zahradě, Nelina (naše psice) vedle mě sedí a kňučí, protože jí nechci hodit kamínek. Letní nálada na mě pomalu padá, a tak jsem si oblíkla kraťasy, crop top, ponožky a župan, protože co kdybych ve 21 stupních nastydla, že? Právě jsem přišla od Teri, šly jsme 5 km, protože mi ujel autobus. Takže dnešní den se opravdu povedl.
Mamčino sdělení toho, že její kamarádka z práce říká, že jsem prý moc hezká holka, mě dovedlo k dnešnímu článku. Mám kamarádku. Na první pohled, když jsem se na ni poprvé podívala, se mi moc nelíbila. Když se na ni ale podívám teď, když už ji nějakou tu dobu znám, přijde mi, že hrozně zkrásněla. To asi proto, že ji ze mě všechnu vysála. Ale víte, proč vám tohle vlastně vyprávím? Protože ta holka se za celou tu dobu nezměnila, zatím co můj názor docela razantně. Proč jsem ale vůbec změnila názor? Oblíbila jsem si ji. Mnoho holek, co znám, si myslí, že jsou krásný a taky vám to dají patřičně najevo.
Sebeláska je nejlevnější věc, co si můžeme dovolit a zároveň nejtěžší věc, co jsme kdy dělali.
 Obdivuju, když se někomu líbí, jak vypadá a mají se rádi, já jsem k tomu totiž ještě nedošla. Myslím, že každému by se měl líbit jejich zevnějšek. 'Ať už si oblíbíte svůj drobný nos a nebo obrovské oči, vždy udělejte vše pro to, aby se vám to líbilo co nejvíc.' Tohle slýchávám dost často od youtuberek, které se nám tak moc snaží pomoct. Také jsem se častokrát přistihla, že se mi líbí části mého těla odděleně. Dohromady to samozřejmě dá takovej kentus, že se sama sebe někdy bojím. Proč bychom si ale měli oblíbit jenom oči, když nás nohy nosej, kamkoliv chceme a ruce nám podaj každou věc, na kterou se nechceme jen dívat? Pojďme si prostě říct, že se máme rádi a že jsme krásní, takový jací jsme, bez ohledu na to, že máme stehna, který by nakrmily celou somálskou rodinu a nebo že by naše uši mohly svou velikostí klidně nahrazovat satelit. Pojďme si prostě přestat stěžovat na to, co nemáme a radovat se z toho, co máme, protože už tu přeci jenom dlouho nebudeme a nikdo si nevzpomene na někoho, kdo se podceňoval a nebo se držel stranou. Vyjděte ven ze svý ulity a žijte!
 Silvi