Don't think that much.

Ahoj všichni!
Znáte ten pocit, kdy byste byli radši úplně někde jinde s někým jiným a dělali něco naprosto jinýho? Já ano, velmi dobře a je to den ode dne silnější, což by v mém případě mohlo být i pěkný, ale mě to omezuje.
Často si pěkný věci zničíme pouhýma myšlenkama, opakováním slov co by, kdyby?  a ptaním se na názor ostatních lidí. Ještě nedávno bych si klepala na čelo a říkala si, že to není pravda, že já za to přeci nemůžu, že z toho mám takovýhle pocit a co že je to za blbost, že si to dělám sama. Ale hej, jsem tu a tak mě poslouchejte.
Hodně přemýšlím, proto píšu tyhle články, urovnám si tím hlavu a upevňuju názory, ale ačkoliv se to nezdá, i to je občas na škodu. Když si třeba vezmete, že kvůli jedný věci nemůžu vůbec nic dělat, protože nad ní neustále přemýšlím, utvořte si názor sami.
Kamarádka mi často říká, že když se na něco těší a nebo si představuje, jak by to mohlo dopadnout a co by se mohlo stát, většinou to dopadne špatně.Vlastně ani nevím, jestli je dobrý psát článek na tohle téma, když s tím sama bojuju, ale už jsem tady, tak to dokončím.
Přemýšlela jsem, proč to lidi vlastně dělaj, že tolik přemýšlí. Nedělají to přeci všichni, někde tedy musí být problém. Ze všeho nejdřív mě napadlo, že když je tu tolik blbců a hloupých lidí, u kterých bych se i často pozastavovala a kontrolovala, jestli mají mozek, je tu taky nemálo těch inteligentnějších, takže se to prostě nerozdělovalo rovným dílem a někdo toho má víc, někdo míň. Což mi přijde i jako dost logický vysvětlení, takže to tak asi necháme. Každopádně jsem ještě nezjistila, co nás vede k tomu samotnýmu myšlení, protože takhle se kolikrát týrat nemůžeme chtít sami. Vážně mě napadá pouze jedno. Štve mě, že na to házím naprosto každej problém, co mám/ jsem měla, ale jinak to prostě nejde. Myslím, že je to tím, že se nemáme rádi. Protože když se nemáme rádi, většinou hodně, ale opravdu hodně usilovně přemýšlíme, proč tomu tak je. Pravděpodobně dojdeme k názoru, že jsme vlastně úplně na nic, nic neumíme, nikomu na nás nezáleží, i když víme, že ano, a podobný hovadiny. Zasavte to! Zastavte tyhle neskutečně negativní myšlenky a chvíli nepřemýšlejte. Na konci dne je totiž to nejdůležitější to, jak se cítíte. A pokud vám něco jako přemýšlení 'navozuje' negativní náladu, proč to provozovat?
 Lehněte si do trávy s písničkama od Coldplaye a nemyslete, vůbec na nic. Jak se cítíte? Volní? Mise splněna.
Miluju vás,
Vaše Silvi